Anton Pavlovič Čechov - Sázka (Povídka) (Mluvené slovo CZ)

Описание: Povídka. Příjemný poslech.

Anton Pavlovič Čechov se narodil roku 1860 v ruském přístavním městě Taganrog. Byl třetím ze šesti dětí v rodině střední třídy. Jeho přísný a silně věřící otec vlastnil obchod s potravinami. Antonův dědeček byl nevolníkem, který zakoupil svobodu své rodině v roce 1841. Čechov byl aktivní a inteligentní dítě. Rád si hrál se svými sourozenci, vládl vtipem a laskavostí pro druhé. Snadno se dokázal pro něco nadchnout. Malý Anton, stejně jako jeho sourozenci musel pomáhat otcovi v krámku. Osudy některých zákazníků následné oživí i ve svých prvních povídkách. Zajímala ho hudba a byl vášnivým čtenářem. V Tagonrogské městské knihovně strávil spoustu volného času. Oblíbil si klasickou řeckou literaturu. Jako velice mladý se seznámil s dílem Shakespeara a Cervantese a Homéra. Z ruských klasiků ho okouzlil především Turgeněv a Ivan Alexandrovič Gončarov. Dnes knihovna hrdě nosí Čechovovo jméno. Kromě světových klasiků mladého literáta dokázala uchvátit i vlastní matka. Ta ráda dětem vyprávěla historky z cest po světě, jenž zažila v mladí se svým otcem. Taganrog býval rušným přístavem a obchodním městem, vše se ale změnilo s dostavbou tamní železnice. Čechovův otec se dostal do finančních problému a byl nucen zavřít obchod. Rodinný majetek šel do dražby a celá rodina se přestěhovala do Moskvy s vidinou nového životního startu. Anton v té době dokončoval první studia a k příbuzenstvu se připojil až po jejich dokončení.

V Moskvě začal s dalším studiem – vybral si medicínu. Finančně se jeho rodině stále nedaří a Anton je nucen plně převzít mužskou roli v rodině a začít vypomáhat i finančně. Kromě studia si přivydělává jako tutor a začíná také psát. Jeho první literární práce otisknou humorné časopisy, které sám rád v té době četl. V tomto čase psal převážně pod pseudonymem "Antosha Chekhonte." Postupně získal pověst satirického kronikáře ruského pouličního života. V této fázi byl Čechovův literární styl daleko drsnější, než jak ho známe z jeho pozdější zralé tvorby. Z fakulty promoval v roce 1884 a lékařskou praxi vykonával po celý život. V tomto roce se u něj také projeví první symptom nemoci tolik typické pro velké osobnosti literárního světa. Anton Pavlovič Čechov začne vykašlávat krev – nakazil se tuberkulózou.

V následujících letech začne Čechovova hvězda opravdu zářit. Vedle medicíny ustavičně pracuje na svém literárním projevu. Vztah lékařství a psaní popíše pro přítele v dopise takto: "Medicína je má zákonná žena a literatura je mou milenkou. Když jsem jednou unaven, strávím noc s tou druhou." Dřívější humorně hrubý literární styl opouští. Jeho nové povídky vycházejí v těch nejčtenějších denících, které tehdejší Rusko zná. Čechov je chválen svými současníky a pozdějšími legendami Tolstým a Leskovem. Napíše i své první drama – Ivanov. I přes stále se zhoršující zdraví Čechov cestuje a vzpomínky z cest později oživí ve svém díle. Pohřbí svého bratra, o kterého pečoval a který měl stejně jako on tuberkulózu. Jeho literární styl se již jasně finalizoval. Čechova zajímá především lidské nitro. Objevují se prvky subjektivního pozorování, proudu vědomí i charakterového prozření jednotlivých postav. Rád balancuje na hraně pesimismu a humoru a více než poučení z jeho díla po vzoru Dostojevského žádá po čtenáři zvídavost a kladení otázek. Často se objevují motivy z normálního dne v obyčejném životě, kde podstatou je cosi niterného a postavy samotné, spíše než děj díla.

V poslední etapě svého života dokáže Čechov složit opravdové klasiky světové literatury a divadla. Divadelní hry jako Racek, Strýček Váňa nebo Tři sestry si dobijí celý svět. I dnes Čechov patří k nejhranějším dramatikům hned po Shakespearovi. Přestože se manželskému svazku celý život bránil, nakonec dojde i něj. Jeho chotí se stane herečka Olga Knipperová, častá představitelka ženských rolí v jeho hrách. Přes zhoršující se zdraví je Čechov donucen cestovat za lepším klimatem. Jedna z největších literárních figur umírá ve 44 letech v německém Badenweileru. Pohřben je v Novoděvičím hřbitově v Moskvě.