Věžní hodiny - kostel sv. Ignáce z Loyoly, Jihlava / Tower clock - church St. Ignatius, Jihlava (CZ)

Описание: FOTO:

https://eu.zonerama.com/VojtechBlazek...


https://www.svjakub.cz/kostel-sv-igna...


https://play.google.com/store/apps/de...


Kostel sv. Ignáce z Loyoly je bývalý jezuitský kostel (dnes jeden z filiálních kostelů farnosti u sv. Jakuba). Byl postaven v letech 1683–1689 italským stavitelem Jacopo Braschou, především z darů jihlavského měšťana a lékaře Petra Šmilauera. Kostel je typickou raně barokní jednolodní stavbou s třemi páry bočních kaplí a dvouvěžovým průčelím. Z cenných památek se zde nachází unikátní opuková plastika Piety (kolem roku 1390), jež spadá do okruhu tzv. krásných českých madon. Je umístěna v boční kapli u hlavního oltáře.

Věžní hodiny byly na kostele umístěny na štít průčelní fasády mezi věžemi, v rámci celkové rekonstrukce kostela v roce 1828. Jejich hodinový mechanizmus tvořil velký hodinový stroj se čtvrťovým odbíjením z roku 1636. Stroj byl přenesen zřejmě z jiné věže v Jihlavě a zde instalován do tehdy nově postavené samostatné komory nad půdou kostela.
Začátkem 20. století prošly věžní hodiny zásadní rekonstrukcí. Došlo k úpravě původního barokního stroje, ke kterému byl dosazen nový (pouze jicí) hodinový stroj od Vídeňského hodináře Emila Schauera. Oba stroje byly spojeny řetězem, přičemž původní stroj ze 17. století stále zastával funkci odbíjení.
Devastaci přinesly pro věžní hodiny obě světově války, kdy byly z lucerny jižní věže shozeny a zrekvírovány dva původní cimbály. Stejný osud postihl i trojici zvonů ve zvonici severní věže kostela. Kostel pak sloužil jako posádkový a hodinový stroj od té doby chátral. V 70. letech 20. století hodiny provizorně zprovoznil a denně natahoval hodinářský samouk, který ale zanedlouho v mladém věku tragicky zemřel.
Zapomenutý hodinový stroj přečkal v otevřené věži desítky let, kdy v roce 2021-2023 byl zrestaurován, doplněn chybějícími součástkami a automatickým ,,natahováním''. Kostelu byly darovány také nepoužívané cimbály pro obnovení odbíjení, které byly zavěšeny ve zvonici jižní věže. Později byl do lucerny přidán ještě malý cimbál a hodiny tak začaly odbíjet čtvrthodiny již na dva cimbály.
V letech 2022-2023 proběhla za přispění norských fondů celková rekonstrukce fasády, střechy a hlavního krovu kostela, kdy věžní hodiny i kostel dostal nový život...Panbůh zaplať za toto dílo.



Church of St. Ignatius of Loyola is a former Jesuit church (today one of the branch churches of the parish at St. James). It was built in the years 1683–1689 by the Italian builder Jacopo Brascho, mainly from the donations of Jihlava burgher and doctor Petr Šmilauer. The church is a typical early Baroque one-nave building with three pairs of side chapels and a two-tower facade. Among the valuable monuments, there is a unique marl sculpture of Pieta (circa 1390), which belongs to the circle of the so-called beautiful Czech Madonnas. It is located in the side chapel near the main altar.

The tower clock was placed in the church on the gable of the front facade between the towers, as part of the overall reconstruction of the church at the beginning of the 19th century. Their clock mechanism was a large Baroque clockwork with a quarter strike from 1636. The machine was apparently transferred from another tower and installed here in a then newly built separate chamber above the floor of the church.
At the beginning of the 20th century, the tower clock underwent a major reconstruction. The original baroque machine was modified, to which a new (winding only) clockwork from Viennese watchmaker Emil Schauer was installed. The two machines were connected by a chain, with the original 17th century machine still performing the striking function.
Both world wars brought devastation to the tower clock, when the original cymbals were thrown from the lantern of the south tower and requisitioned. The same fate befell the trio of bells in the belfry of the north tower of the church. The church then served as a garrison, and the clockwork has since fallen into disrepair. In the 70s of the 20th century, a self-taught watchmaker temporarily put the clock into operation and wound it daily, but he tragically died at a young age.
The forgotten clockwork survived in the open tower for decades, when it was restored in 2021-2023, complete with missing parts and automatic "winding". Disused clock bells were also donated to the church to restore the striking, which were hung in the belfry of the south tower.
In the years 2022-2023, with the contribution of Norwegian funds, a complete reconstruction of the facade, roof and main truss of the church took place, when the tower clock and the church got a new life.