ZPĚVÁK Z PODLUŽÍ JOŽKA SEVERIN

Описание: ZPĚVÁK Z PODLUŽÍ (JOŽKA SEVERIN) DOKUMENT K 65.NAROZENINÁM
" Od Tvrdonic dúle k lesu, je kamenná cestička a po ní sa rozlévá, héj, každý rok vodička. Voda kalná, studená, zatopila pole, les, přes ty mňa, koníčku, héj, k méj miléj eště dnes."

Tuto píseň složil Josef Severin (nar. 1.6.1919, Tvrdonice). Otec mu zemřel v jeho čtyřech letech, takže zůstal jen s matkou a sestrou. Již jako školák hrával divadlo, a to hlavně hry se zpěvy. Později jako dospělý působil v operetách, ale už do 16 let začal na různých pódiích a jevištích veřejně vystupovat se zpěvem podlužáckých písní. Vysoký tenor mu zůstal až do smrti.
"V roce 1939 natáčel písně v rozhlase a krátce předtím začal být činnný také ve Slováckém Podlužáckém krúžku, do něhož přichází společně s Josefem Rampáčkem. Následují další úspěchy v sólovém zpěvu, např. na prknech Národního divadla v roce 1941, jež potřebuje pro Janáčkovu operu Její pastorkyňa rekruty v podlužáckých krojích -vystupoval tu spolu se zmíněným Rampáčkem a dvěma kamarády z Týnce. Další léta 2. světové války sice národpisnou činnost utlumila, ale po osvobození naší vlasti sovětskou armádou nastává opětný rozmach folklorismu. Slovácký Podlužácký krúžek buduje národopisný areál v Tvrdonicích a výstavba samozřejmně není zadarmo. Finanční prostředky se získávají i pomocí veřejných vystoupení, do nichž se zapojuje rovněž J. Severin.V částečně hotověm areálu je již v srpnu 1946 zahájen 1. ročník známých tvrdonických slavností, tehdy pod názvem Rok Na Podluží. nechyběli na něm přirozeně ani zpěváci Severin s Rampáčkem. Rok na to se Severin účastní též strážnických slavností. Hned napoprvé tu vítězí v sólovém zpěvu a výrazných úspěchů dosáhl i v kategoriích smíšených (s Drahomírou Ctibůrkovou) a mužských duet (s několikrát vzpomenutým Jožkou Rampáčkem.)

Strážnice znamenala začátek Severinovy umělecké dráhy. Dostává řadu nabídek k profesionálnímu zpěvu v divadlech. Odmítá je, přesto dvakrát vystupuje v brněnském divadle, konktrétně ve hře Maryša.

Zpívá ale rovněž v roce 1948 v Praze na Hradšanech se Státní filharmonií v Dvořákově oratoriu Sv. Ludmila, a to part rolníka. Poté obřas účinkuje i v divadlech na Vinohradech, v Prostějově, Olomouci, Ostravě, Bratislavě a v Košicích. Ze svého kraje však neodešel a domovu zůstal věrný ....

V roce 1952 se podílí na založení Brněnského orchestru lidových nástrojů a reprezentuje s ním mnohokrát podlužáckou lidovou píseň jak v naší republice, tak v zahraniční, a hlavně v Československém rozhlase. Čtyři roky na to se stává členem národopisného souboru Břeclavan a též s tímto tělesem vystupuje na řadě míst ve vlasti a v cizině, kdy pěveckým projevem dokáže strhnout početné řady diváků. Za celý Severinův život bylo všech těch vystoupení přes šest tisíc a za hranice republiky se coby zpěvák podíval více než stokrát. Získává ostatně kolem čtyřiceti čestných uznání, diplomů a vyznamenání (např. v dubnu 1986 obdržel i titul Národní umělec).

Velký úspěch zaznamenl v roce 1978 ve zdařileém televizním pořadu Víno, víno, vínečko, kde účinkoval s Milanem Chladilem, Pavlem Novákem, Jiřím Štědroněm, Marií Rotrovou, Jitkou Molavcovou, Janou Hovorkovou, a také s Lubošem Málkem a se svou dcerou Julíí Kučerou -Severinovou. V další televizní inscenaci Plavci na Moravě potom spolu s Josefem Janulíkem zazpíval píseň Při červeném víně.
Není divu, že měl Jožka Severin celou řadu přátel a známých, s nimiž udržovl buď osobní nebo aspoň písemný kontakt. Dostával skutečně hodně dopisů a na každý se snažil odpovědět, byť mu to ukrajovalo z jeho vzácného volného času. Ještě v roce 1989 byl totiž autorem scénáře programu Opatruj, synečku, opatruj vinohrad převedeného na 36. ročníku Podluží v písni a tanci. Dne 27. číjna téhožo roku zazpíval s dcerou Julií Kučerovou při oslvě 60 let Slováckého Podlužáckého krúžku.

Zemřel po dlouhé těžké nemoci 12. března 1991 ve Valticích. Na poslední cestě o pět dnů později ho vyprovodili zástupy kamarádů a obdivovatelů a sbor mužů z Tvrdonic a Kostic mu nad hrobem zazpíval Není lepší jak v nedělu.... Na smuteční parte Josefa Severina je napsáno: lidový zpěvák. Tato dvě slova však ani z daleka nestačí vyjádřit umění tvrdonského rodáka a jeho zásluhy na rozšíření povědomí o podlužácké písničce."
http://www.breclavan.com/