Ženy z minulosti

Описание: Prošly jako vítr přes náměstí v noci
některé se smály, jiné plakaly tiše
jedna vzala klid, druhá mi dala křídla
třetí jen stín, co se táhne za mnou ještě
bylo jich moc, teď je tu ticho hlasitý
dav se rozplynul v mlze za rohem
zůstaly jen stopy na dlani
a otázka – kam teď, , kam?
Padaly domy, hořely mosty
a já se zvedám z kolenou
Jdu dál a ještě nechci přestat
psát svůj příběh, i když bolí
Padaly domy, hořely mosty
ale já pořád dýchám tvrdohlavě
něco mi vzaly, něco daly víc
a já bloudím dál – sám, ale živý
Jedna mi ukradla sny na dlouhý roky
jiná mi vrátila chuť věřit znovu
některé zůstaly v paměti jako písně
který se zpívají, když je nejhůř v duši
už nečekám, že se někdo vrátí
už nevolám do prázdna jména
jen sbírám ty střípky, co zbyly
a lepím z nich novou cestu
Padaly domy, hořely mosty
a já se zvedám z kolenou
Jdu dál a ještě nechci přestat
psát svůj příběh, i když bolí
Padaly domy, hořely mosty
ale já pořád dýchám tvrdohlavě
něco mi vzaly, něco daly víc
a já bloudím dál – sám, ale živý
Možná jednou potkám tu poslední
která nebude brát, jen dávat ticho
ale i kdyby ne – já už vím
že ten největší dar byl ten, že jsem přežil
Padaly domy, hořely mosty
a já se zvedám z kolenou
Jdu dál a ještě nechci přestat
psát svůj příběh – až do konce
Padaly domy, hořely mosty
ale já pořád stojím, i když vítr fouká
něco mi vzaly, něco daly víc
a já bloudím dál… ale už ne sám v sobě
Bloudím dál…
ale píšu…
ještě píšu…
ještě píšu…