Letecké video Velká Lhota z nebe

Описание: Obec se nachází asi 9 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí, v západní části Vsetínských vrchů a je nejvýše položenou oblastí ve valašskomeziříčské oblasti.
První písemná zpráva o ní pochází z roku 1374, kdy je vzpomínána jako součást panství Krásno, od roku 1411 jako součást rožnovského panství. Dědinský potok, který obcí protéká, se vlévá se do přehrady Bystřička.

Typickou obživou obyvatel v 19. století bylo zemědělství, výroba domácího dřevěného nádobí, křiváků.
V roce 1980 byla k Velké Lhotě přičleněna obec Malá Lhota. Obec má tedy dvě místní části: Velká Lhota u Valašského Meziříčí a Malá Lhota u Valašského Meziříčí.

Památky
Pravděpodobně nejzajímavější památkou na území obce je toleranční kostel. Jeho historie je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Ten ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Rok po zveřejnění tohoto patentu se ustanovuje na tehdejší Hrubé Lhotě evangelický sbor. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později byl ze silných smrkových klád postaven dřevěný kostel. První bohoslužby se v něm konaly v roce 1783.
Kostel je prostý, nevytápěný, bez umělého osvětlení, bez věže. Celá stavba je kryta šindelem. Je chráněn státní památkovou péčí, a to jako jediný kostel s původními základními rysy tolerančních kostelů. Kostel je doposud v provozu a konají se v něm každonedělní bohoslužby a další obřady. Historii kostela mapuje kniha Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě Kateřiny a Pavla Křivohlavých (2003).
V letech 1875-1895 zde působil autor Broučků Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary. Jeho jméno nese i naučná stezka zbudovaná v posledních letech. Začíná ve Valašském Meziříčí, pokračuje přes Velkou Lhotu směrem k přehradě Bystřička, kde končí. Zde na ni navazuje druhá naučná stezka Klenov–Dušná.

Významnou památkou je také dřevěná zvonička. Byl zde zvon z r. 1687, který byl 1689 zakoupen pro kostel ve Veselé. 1870 se vrátil na Malou Lhotu, ale 1942 byl zabaven pro válečné účely.

Významná osobnost - JAN KARAFIÁT
Český prozaik; evangelický kněz. Působil jako nezávislý misionář a vydavatel časopisu Reformované listy. Autor dnes už klasické knihy pro děti Broučci, v níž dětská fantazie přirozeně splývá s všední realitou. Ze svého zaujetí kněžským posláním se Karafiát vyznal v pětidílných Pamětech spisovatele Broučků.

Pocházel ze staré písmácké rodiny. Jeho strýc Václav Karafiát (1794 -1874), evangelický kněz, byl autorem populárních Ranních a večerních modliteb pro evangelické křesťany (1843), nazývaných Karafiátky. Jan Karafiát studoval na gymnasiu v Güterslohu, bohosloví v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. R. 1874 byl duchovním správcem na evang. učit. semináři v Čáslavi, r. 1875 se stává farářem v tehdejší valašské Hrubé Lhotě (nyní Velká Lhota). V červnu 1895 pro neshody s nadřízenými složil svůj úřad a odešel odsud do Prahy, kde působil jako misionář. Volný čas věnoval studiu Kralické bible. Pro práce na revizi bible odmítl nabídky na působení v Amsterodamu, v Americe a ve Vídni. V letech 1896-1905 vydával také Reformované listy.

Za svého 20 letého pobytu na Velké Lhotě učinil poměrně zdařený pokus o správu církevní ho sboru dle pravidel nejpřísnějšího cirk. řádu v duchu kalvinsky reformovaném. Karafiát byl jedním z předních učenců v české církve reformované, odborník v bohosloví odborník, zvláště pak v biblické linguistice. Své spisy v Praze vydával anonymně. Je autorem a vydavatelem následujících děl: Mistr Jan Hus, povahopis našeho reformátora (1872, 2. vyd. 1893);Kamarádi, povídka ze života pro život (1873, 2. vyd. 1894); Broučci, povídka pro malé i veliké děti (1876, 2. vyd. 1895); Reformovaný zpěvník obsahující 150 žalmů a 52 vybraných písní (1876); Rozbor Kralického Nového zákona co do řeči i překladu; s historií našeho biblického textu (1878), Kritické vydání Bible kralické z roku 1613 (1887),Šestnáctero pražských kázání (1905), Text kralický z roku 1613 podle původních textů opravený (1915).
Jan Karafiát svá autorská práva na Broučky odkázal českobratrské církvi. Vzhledem k vysokému počtu vydání a vysokým nákladům to bylo velmi šlechetné a velkorysé gesto, díky kterému mohla ČCE dotovat vydávání bible a dalších knih.

Zdroj: www.velkalhota.cz