Hřbitove, hřbitove... hraje Pepíček Čečil (25/09/2010)

Описание: Hřbitove, hřbitove, zahrádko zelená
do tebe padají nejdražší semena.
Padají, padají, ale nescházejí,
snad je ti hrobaři hluboko sázejí.

Vsadila sem routu širokého listí,
snad se má maminka na hřbitově vyspí.
Routa již odkvetla, vítr listí odnes,
má drahá maminka spí tam ještě podnes.

Vsadila zimostráz, vsadila barvínek,
už si tam za tu zeď lehl i tatínek.
Tolik on miloval zemřelou maminku,
že bez ní nechtěl žít už ani chvilinku.

Vstávejte, maminko, já se budu vdávat,
vstávejte, maminko, požehnání dávat.
Vstaňte a vystupte na skálu vysokou,
abyste viděla, jak nám ruce svážou.

Vstávejte, tatínku, zapřahejte koně,
ať si mě odveze potěšení moje.
Co je to za svatbu, svatbu bez tatínka,
co je to za svatbu, když chybí maminka.

Když sme šli z kostela, z kostelíčka domů,
mládenci, družičky bavili se spolu.
Ruce nám svázali, rodiče nevstali,
aby své děvečce požehnání dali.

Mládenci, družičky, tancují, jásají,
a mě do fiertoušku slzičky kapají.
Muzika nám hrála a já sem smutnila,
že moje maminka na svatbě nebyla.

Co já mám zasadit na hroby za tou zdí,
když se mí rodiče víc už neprobudí.
Dala sem milému svatební věneček,
dáme ho na hřbitov, je plný slziček.

Snad se ten věneček někdy zazelená,
jen co mé slzičky pokropí semena.
Nevím jen, jak bych je hluboko vsadila,
aby mým rodičům na věky voněla.

Když sis z mojich rukou věneček z lásky vzal,
kéž bys mě, miláčku, do smrti miloval.
Až spolu ulehnem tam za hřbitovní zeď,
v srdcích nám zůstane láska, co máme teď.