Tisíce srdcí pělo v srdci tvém (Otokar Březina)

Описание: Tisíce srdcí pělo v srdci tvém (Otokar Březina, Země, 1901-1907)

Šla životem tvým smrt a mlčeními vládla,
den každý ránu svou a tajemnou svou ztrátu měl.
V plamenech zrála láska tvá, jak tvrdé hrozny sládla
a v každém znovuzrození zrak jasnější se skvěl.

V sluch stále jemnější, duchové hudby příval,
hlas mistrů rodu našeho ti šuměl do samot,
z pohybu země letící a větrů tiše zpíval,
z návratu jar a polibků, z nedočkavosti vod,

ze chvatu připravených žní a z ohně slunečního,
jak opojené rty když nad zemí se naklání,
ze smíchu dětského za smutku večerního,
z volání ptačího za váhajících svítání.

Svůj život růsti cítil jsi, tvé ticho měnilo se,
nad cestou tvojí nesmírným se rozklenulo dnem:
jak odcházejícímu milenci květ každý v jitřní rose
tajemství noci tvé ti šeptal s úsměvem.

A silen věky mlčeti, zákona skrytou něhu,
vesmíru pohled nejhlubší jsi tušit počínal...
Zem zněla kroky zástupů, hlas mistrů vanul s jižních břehů,
nad veleměsty severu den horký usínal,

tisíce srdcí pělo v srdci tvém. A září zádumčivou
když světlo neznámé se vyřinulo světlem tvým
a větry z pólů mlhami když lehly nad tvou nivou,
jak zahradník své růže přikryls na podzim

a pozdravil dni přechodu v tajemství smrti zahalené,
šum rodných pralesů, mateřských moří solný dech.
A v kypění vln syčících své slunce rozpálené
do hlubin viděls klesati ve zlatých západech ...

Tak z času, vítěz, vstoupils jak z vozu válečného
ze středu bratří svých u cíle v jemné únavě,
ran sladkých rozsévač. A do soumraku svého
za námi odjíždějícími hleděls laskavě...

Video made in vizzy.io