Královské Poříčí: Na jarním svodu byly téměř tři desítky loveckých psů (TV Západ)

Описание: Velkou událostí pro chovatele loveckých psů jsou jarní svody. Odehrávají se v každém okrese a ten sokolovský byl na statku Bernard.

Absolvovat jarní svod je pro jednoroční lovecké pejsky podmínkou pro další získávání zkoušek a zkušeností. Pro jejich majitele zase možnost, jak se ukázat před konkurencí a zajistit, jak jsou jejich svěřenci na tom.

„Je to v podstatě setkání všech loveckých psů narozených předchozího roku. A děláme ten svod proto, aby každý chovatel, který se na tom chovu účastnil, viděl, jestli to jeho spojení jeho feny a psa bylo v pořádku. Neboli – já dnes jsem zhodnotil po stránce exteriéru nějaké vady nebo klady a zápory toho jedince,“ popsal účel setkání rozhodčí Petr Buba.

Vše bylo pečlivě zaznamenáno a odesílá se do centrály, kde se pak dá vysledovat kvalita vrhu. Chovatelé tak mají lepší přehled. A vědí, co má který jedinec za vady. Odchylky jsou nežádoucí.

„Hrubé vady jsou, když pes nemá dostatečnou výšku třeba anebo nemá v pořádku zuby. To znamená, že má předkus – řídí se to podle spodní čelisti – když je spodní čelist za horní, tak je to podkus, když je vepředu, tak je to předkus, což jsme tu i dnes viděli. Anebo jsou to kosterní vady, tzn. kostra je příliš slabá nebo je tam rozbíhavý postoj pánevních končetin, což nazývám kravský postojem a spoustu jiných vad, tzn. barva oka, špatná srst a vůbec vše, co na psovi vidíme dnes hodnotíme,“ vyjmenoval základní vady Buba.

Lovečtí psi se rozdělují do několika skupin podle zaměření na druh lovu.

„Někdo miluje lov lišek, vezme si teriéra nebo jezevčíka. Druhý zase chodí rád do pole, vezme si ohaře, který krásně vystavuje a pracuje s drobnou zvěří. A jiný chodí jen na prasata a rád miluje společné lovy, tak si vezme honiče. A tak dále bychom mohli pokračovat, neboli každý podle své povahy a podle toho, ve kterém je revíru a jaké tam má složení zvěře, tak podle toho si vezme loveckého psa,“ prozradil se zaujetím Buba.

Majitelé dnes často volí pořízení psa bez původu.

„Nikam s nimi nechodí, nikde je neukazují, což je chyba. A řekl bych celkově, že o loveckou kynologii je zájem klesající. Je to také i vzhledem ke stavu zvěře, kdy nám drobná zvěř ubývá v revírech, tudíž i třeba ohaři to své opodstatnění mají horší,“ lituje rozhodčí Buba.

Na zcela jiném místě stojí Otomar Novák z Potočiště u Chebu. Ten má předvedeno od září 1972 celkem 77 psů ke 150 zkouškám. I na letošní svod přijel se svým svěřencem.

„Je to německý krátkosrstý ohař, stáří 13 měsíců a na podzimních zkouškách absolvuje společný hon, přinášení kachny z hluboké vody, hledání, vystavování, což je vrozená vlastnost, postupování za zvěří – vrozená vlastnost, přinášení a absolutní klid před zvěří – zvěř neprohání, když zvěř vyvstane, pes zůstane absolutně klidný, což se hodnotí nejvyšší známkou čtyři,“ vysvětlil chovatel Novák

A podle čeho si někdy chovatelé vybírají své psi?

„Jak který. Začátečník podle toho, co si přeje panička. Já pro praxi,“ odtušil Novák.

Na statku Bernard, kde se akce konala, si mohli příchozí prohlédnout i výstavu chovatelských trofejí. Přinesla výsledky za loňský rok podobně jako u přehlídky psů.

„To, co jsme ulovili minulý rok, tak teď to předložíme. Nějaká skupina odborníků ty trofeje posoudí, jestli byly střeleny dobře vzhledem k věku, ke kvalitě trofeje – jestli ten odstřel byl správný, nebo nesprávný a je to vystaveno veřejnosti a ostatním kolegům a rádi se každý dobrou trofejí a dobře odstřelenou pochlubíme. Proto ty trofeje jsou zde, a proto se i veřejnost má možnost seznámit s tím, která zvěř je zde chována a v jaké kvalitě,“ uvedl Buba.

Akci také provázela výstava fotografií Václava Suchého a Svatopluka Šedivého. Ti zachycují divokou zvěř ve volné přírodě, lesních oborách nebo na chovatelských farmách.