Legie

Описание: V letech 166–180 n. l. se Střední Evropa stala dějištěm krvavých Markomanských válek. Římské legie pod vedením císaře Marka Aurelia překročily Dunaj a operovaly hluboko na území dnešní jižní Moravy (Marcomannia), v krajině bažin a hlubokých hvozdů kolem řeky Svratky až k Olomouci.
TERRA BARBARORUM
Historici a archeologické nálezy (zejména z lokality Hradisko u Mušova) potvrzují, že římská vojska operovala hluboko na území dnešní jižní Moravy. Cílem byla zřejmě anexe území a vytvoření nových provincií Marcomannia a Sarmatia. Právě během těchto tažení vzniklo slavné dílo Hovory k sobě, které císař psal ve vojenských táborech.

Expanzi ukončila smrt Marka Aurelia v roce 180. Jeho syn Commodus uzavřel s barbary mír a legie se stáhly zpět za Dunaj. Zůstaly po nich jen základy pevností a hroby v zemi barbarů.

Toto je jejich příběh.

Autorský text:
Zde končí Řím.
Zde končí svět.
Zde mrzne krev...

[Verse 1]
Mlha lehá na močály, u Svratky se tají dech,
legie se ve tmu halí, mráz nám běhá po zádech.
Nevidím tu tváře lidí, jenom stíny, jenom zmar,
každý strom nás nenávidí, v bažinách je smrti spár.
Římské lázně, teplo domů, to je sen, co dávno zhas,
tady v zemi černých stromů, zlomí se i pevný vaz.

[Pre-Chorus]
Oči šelem v křoví svítí,
barbar brání rodný práh!
Tady vadne každé kvítí,
tady vládne jenom strach!

[Chorus]
Marcomannia! Hrob bez jména!
Císař psal a my jsme mřeli.
Marcomannia! Krev a změna!
Kosti v bahně zšedivěly.
Od Pálavy k Olomouci,
táhnem krajem jako dým,
všechna sláva je hynoucí,
nikdy už nespatříme Řím!

[Verse 2]
Na Pálavě réva raší, kořeny má v mrtvolách,
z naší krve víno raší, z našich těl je pouze prach.
Není sladké, je jen trpké, chybí slunce Itálie,
osud píše řádky kruté, tahle země nás zabije.
Pijte, páni, rudé z číše, to je život legie,
kdo se napil, dýchá tíže, kdo se napil – nežije.

[Bridge]
Jsou všude.
Slyším je dýchat.
Mají hlad.
My máme zlato...
...ale oni... jsou barbaři.
A mají...noc.

[Verse 3]
Tábor mizí v jarním tání, valy padly do hlíny,
marné bylo naše lkání, zbyly po nás ruiny.
Vlci vyjí do tisíce, hvězd co chladně blikají,
nezbylo z nás nic, ba více – dějiny nás proklejí.
Hledáte nás v zemi, v hlíně? Hledejte jen ležení.
Zůstalo po nás na bojisku...z našeho tažení.

[Outro]
My tady byli.
My tady mřeli.
A vy...
...jste na nás...
zapomněli.

#MarkomanskeValky #Rim #Historie #JizniMorava #Metal #Marcomannia #DarkAmbient #HistoryMetal