Etopedie: Poruchy a Rizikové Chování

Описание: • Etopedie
– speciálněpedagogická disciplína
– z řec. ethos (mrav) + paideia (výchova)
– do r. 1969 součást psychopedie
– zabývá se nápravou chování, emocí, sociálních vztahů a hodnot

• Předmět etopedie
– poruchy chování
– poruchy emocí a sociální adaptace
– prevence, intervence, rehabilitace a resocializace
– diagnostika, terapie, poradenství

• Etopedie v systému věd
– pedagogika (základní ukotvení)
– psychologie, psychiatrie, pedopsychiatrie
– sociologie, etika, axiologie
– kriminologie, penologie

• Cílová skupina etopedie
– děti bez výrazných problémů: prevence
– děti v riziku: prevence, diagnostika, poradenství
– děti s problémovým chováním: intervence
– děti s poruchami chování a emocí: intervence, rehabilitace
– převážně děti a mládež

• Speciálněpedagogický proces v etopedii (Vojtová, 2008)

Prevence
– primární (plošná, školní prostředí, RVP, MŠMT)
– sekundární (rizikové skupiny dětí)

Intervence
– změna nežádoucích způsobů chování
– školy hlavního vzdělávacího proudu (lehčí stupně poruch)
– střediska výchovné péče (závažnější poruchy)

Rehabilitace
– ústavní a ochranná výchova
– diagnostický ústav
– dětský domov
– dětský domov se školou
– výchovný ústav

• Ochranná a ústavní výchova
– ukládána soudem
– do plnoletosti (max. 19 let)
– při vážném narušení výchovy nebo chování

• Problémové chování
– propojení více forem rizikového chování
– obvykle přechodné, méně intenzivní
– vyrušování, porušování pravidel, provokace

• Etiologie problémového chování
– rodinné prostředí (patologie, deprivace, alkoholismus)
– škola (šikana, klima třídy)
– genetické dispozice
– oslabení nebo porucha CNS

• Děti v riziku
– ohrožená socializace
– rizika v osobnosti, rodině, škole i společnosti

• Poruchy chování
– dlouhodobý (min. 6 měsíců) vzorec chování
– agresivní, disociální, vzdorovité projevy
– negativní dopad na vzdělávání a sociální fungování

• Rozlišení
– problém v chování × porucha chování
– liší se intenzitou, délkou trvání a potřebou podpory

• Vybrané formy problémového chování
– nadměrné upoutávání pozornosti
– negativismus
– lhaní (pravé lhaní, konfabulace, bájivá lež)
– krádeže
– útěky

• Rizikové chování
– syndrom rizikového chování
– agresivita, delikvence, závislosti
– rizikové sexuální chování
– záškoláctví, předčasné ukončení vzdělávání

• Záškoláctví
– úmyslné zanedbávání školní docházky
– pravé záškoláctví
– záškoláctví s vědomím rodičů
– záškoláctví s klamáním rodičů
– útěky ze školy
– odmítání školy

• Šikana
– dlouhodobé a opakované ubližování
– narušené vztahy ve skupině
– formy: fyzická, psychická, sociální
– dimenze: chování, závislost, porucha vztahů

• Agresoři šikany
– tlak kolektivu
– touha po moci
– krutost, experiment
– typy agresorů (impulzivní, skrytý, „srandista“)

• Oběti šikany
– slabé, silné, nahodilé
– deviantní, nekonformní
– životní scénář oběti

• Fáze šikany
– ostrakismus
– fyzická agrese
– systematická šikana
– přijetí norem agresora
– totalita (dokonalá šikana)

• Prevence a řešení
– zdravé klima školy
– spolupráce školy a rodiny
– sociometrie
– metodické postupy MŠMT
– preventivní, intervenční a resocializační aktivity

• Klasifikace poruch chování
– disociální (kázeňské přestupky)
– asociální (záškoláctví, útěky, závislosti)
– antisociální (kriminalita, násilí, recidiva)

• Školská klasifikace (Hoferková, 2014)
– poruchy z konfliktu: záškoláctví, lhaní, krádeže
– poruchy spojené s násilím: agrese, šikana, loupež
– poruchy související se závislostmi: drogy, gambling