Česko nebude mít v roce 2040 odkud dovézt elektřinu, upozorňuje bývalý šéf ČEZu

Описание: Česká republika stojí na křižovatce dějin své energetiky. Zatímco se vláda potýká s komplikacemi kolem výběru dodavatele nových jaderných bloků v Dukovanech, energetičtí experti upozorňují na zásadní chyby ve financování celého projektu. Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZu a dlouholetý zmocněnec vlády pro výstavbu jaderných elektráren, v rozhovoru pro pořad Průmyslová zóna Pavla Janečka na platformě FocusOn vysvětluje, proč současný hybridní model může projekt fatálně zdražit.

Celý rozhovor: https://www.focuson.cz/cesko-nebude-m...

Privatizace ČEZu, která se neuskutečnila
Rozhovor začíná vzpomínkou na dobu, kdy Míl řídil ČEZ a existovaly plány na jeho privatizaci. „V době, kdy pan Miloš Zeman chtěl ČEZ privatizovat do rukou EDF, Francouzi dali nižší nabídku, než byl spodní limit vlády," vzpomíná Míl na neúspěšný pokus o prodej energetického giganta.

Zajímavé je, že italská společnost měla interní ohodnocení ČEZu na 270 miliard korun, ale kvůli sporům s jejich španělským partnerem nabídla pouze 160 miliard. „Francouzi odmítli zvýšit nad 200 miliard," dodává bývalý šéf ČEZu.

Pavel Janeček k tomu poznamenává: „Kdyby vlastně došlo k té akvizici v době, kdy jste řídil ČEZ, dneska bychom tady nejspíš spolu neseděli, protože hlavní téma, které hýbe dnešními dny - výstavba jaderných elektráren - vůbec nebylo na stole."

Hybridní model ČEZu jako brzda rozvoje
Současný stav, kdy je asi 30 % akcií ČEZu na burze a vlastní je přibližně 160 tisíc akcionářů, označuje Janeček za „hybridní model polostátního podniku". Problém vidí v rozdílných zájmech akcionářů: „Je zajímavé, že se sejdou vždycky, když se jedná o výši dividendy, ale co se týče strategických zájmů, tam se ty zájmy liší dramaticky."

Míl k tomu dodává klíčové pozorování: „Energetika je úplně jiné odvětví než výroba nápojů nebo filmový průmysl. Je to dlouhodobé odvětví s dlouhodobými investicemi a dlouhodobou návratností. Ve chvíli, kdy chcete investovat do nového jaderného zdroje, oznámit, že pro příštích pět až deset let se dividendy vyplácet nebudou, by neměl být nejmenší problém."

Finanční náklady jako klíčový faktor
Největší odhalení rozhovoru se týká dopadu financování na celkové náklady projektu. Míl vysvětluje dramatický rozdíl mezi původním plánem a současnou realitou: „ČEZ si svůj vložený vklad do společnosti Dukovany II ohodnocoval na více než 10% ročního úroku, zatímco stát ty peníze dával za 0%. Nakonec je dohoda 0% a následně 4% plus inflace po uvedení do provozu."

Dopad těchto změn je podle Míla obrovský: „Při jaderných elektrárnách je při výrobních nákladech nejdražší cena peněz a čas. Zvýšení výnosu o 2,5 procentního bodu znamená stejný dopad jako zvýšení investičních nákladů o třetinu."

Pavel Janeček to shrnuje jasně: „V momentě, kdy to kupuje stát, jsou to peníze daňových poplatníků, nejsou to peníze ČEZu. Je to vysoké politikum úplně evidentně."

Absurdita současného modelu
Míl ostře kritizuje rozhodnutí ponechat ČEZu 20% podíl v projektu: „To je nesmysl, absolutní nesmysl. Stát by měl dokoupit na plných 100 procent, tím by vyřešil problém s notifikací a vztahem s Evropskou unií."

Výhody stoprocentního státního vlastnictví jsou podle něj zřejmé: „Lidé by měli garanci levnější energie při dlouhodobých kontraktech. Výrobní náklady by měly být na úrovni do 50 EUR na megawatthodinu. Když dneska někdo mluví o 100 eurech na megawatthodinu při 5% investici ČEZu, je to úplně absurdní."

Notifikace jako klíčový problém
Jedním z nejkomplikovanějších aspektů celého projektu je notifikace Evropské komise. „Notifikace je udělaná na pátý blok pekelně špatně," říká Janeček. „Díky tomu, že se změnil investorský model, notifikace není platná a musí se žádat znovu."

Míl k tomu dodává: „Proto bych dokoupil i těch zbývajících 20 procent, protože notifikace hodnotí výši veřejné podpory. Představa, že nadiktujeme nějakou firmu, která musí být dodavatel, když to nejsou bezpečnostní důvody, prostě neprojde."

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:
Konkrétní kritika notifikačního procesu - Oba experti detailně rozebírají, proč je současná notifikace „udělaná pekelně špatně" a jak lze problém vyřešit dokoupením zbývajících 20% akcií ČEZu.

Technické srovnání dodavatelů - Míl poskytuje insider pohled na to, proč francouzská EDF skutečně nebyla schopna dodat elektrárnu s platnou licencí a proč jsou Korejci jediní, kdo projekt zvládne.

Alarmující prognóza energetické bezpečnosti - Prezentace konkrétních dat o tom, že Česká republika bude v roce 2040 muset dovážet 30% energie, přičemž sousední státy budou ve stejné situaci.

Geopolitické pozadí celé kauzy - Vysvětlení, proč Francie dělá „absolutně všechno" pro zablokování korejského tendru a jak současná situace poškozuje vztahy s asijskými partnery.