Swiss Bernina snowkite trip w 13.2.2013 by Stejnaci

Описание: Na tento trip dává Ivo předplán, že by jsme mohli vyjet někam vejš než minule a ať si pořídím nějaké antilavinovoprašanové vybaveni. Pípak a lopatu nevím kam dát, takže nakonec do batohu nacpu jen 2kity (Ozone Frenzy 13 a Access 8,) + svacinu a navrch právě to vybavení sněžnice s hůlkama :)). Snad mě to zachrani. Ivo do batohu s nápisem ABS (tímhle asi myslel "lavinové" vybavení) nakládá 2kity (FS speed 4 8 a speed 3 12) a samo svacinu(2l termosku) a vyrážíme. Novotou vonící batoh zaujme na swiss hranicích celníka a nechá ho očihat pejskovi, který potvrdí podezření na kontrabant (chleba se salámem) kvůli kterému musíme vybalit pracně zabaleného kita z batohu.
Na LagoNero dorazíme jako první a skoro nefouká, Lavinovka hlási 2 (pohoda), a protože předpověd je luxusní, tak děláme jako by nic a vybalujeme kity ja 13ku, Ivo 12ku. Naše snažení podporuje letící sníh na obzoru hřenenů hor.
Plán cesty je projet podél hor přejet první pas a dojet do sedla menšího ledovce na mapě označeného jako Doms ve 2500m.n.m a pak dál jak to půjde. Loopujeme k úpatí kopců a cca už o 50m vejš to pěkně táhne. Vítr s rostoucí výškou docela zesiluje. Cestou Ivo hlásí, že ztratil GOčko, ale že se nebudeme zdržovat a cestou zpět že ho najdeme. Navíc na stoupání proti větru fouká docela málo. Za cca 1h už jsme v prvním sedle. Nahoře to pěkně práší a moc optimisticky to nevypadá. Ivo útočí na pas jako první, zkouší vystoupat kolmou úžinu lemovanou nepěkně ostrýma skálama, ale na 12ku tam fouká dost. Při jednom průjezdu touto pasáží se mu daří přetrhnout lajnu (score -1). Rozhodujeme se, že vejš pojedeme na 8kách, jelikož fouká docela dost. Ivo vybaluje 8ku a zjištuje že má přetržené lajny.. (že by ten pes na hranicích? :))) (score -2)
Půjčuji Ivovi mojí 8ku Accesse s tím že ho natočím jak to vyjede a pak to zkusím na 13ce. Zespoda to vypadá děsivě, poryvy větru je možné pozorovat s blížícím se letícím sněhem a občas to udělá parádní tornádo. Ivo přesto pomalu stoupe kiteloopama a cca v 1/2 kopce se ničeho nic otočí vítr a začne foukat směrem dolů. Není šance to vyjet. (Podle mě tuto pasáž chodí místní borci pěšky a kita nahazují opětovně nahoře)
Ivo se vrací, já jsem rád že za ním nemusím a že Ivo přežil. Jedeme tedy dál prozkoumat jinou cestu.
Jedu stejnou cestou z kopce proto větru. Ivo to bere přes skály. Vídím jak se jeho směrem žene pěkný poryv a jen sleduju jeho kite jak se vznáší mezi horama. Pak Ivo zmizí z obzoru nadobro. Jedu okolo kopce omrknout jestli někde neuvíznul a zanedlouho vidím kita jak visí na skále a Ivoše jak za nim horolozí v přaskáčích. Dost slušným výkonem, kita nakonec zachraňuje (díky), ale jedna krátká lajna KO (score -3). Posledního OK kita mám já, proto se rozhodujeme, že se radši vrátíme. 8ka jede i bez lajny ale moc nestoupe, takže Ivo jede po Lago Bianco downwind k silnici (ještě neví že tam žádná není) a já stoupu přes hráz k autu.
Slunce už zapadlo za obzor a nikde není ani noha, přesto se snažím kopírovat přijezdovou trasu a najít ztracené GOčko. To k mé radosti nalezenu úplně na startu. Nasedám do auta a jedu najít Iva. Silnice se záhadně jezeru vyhýbá tak zkouším tel, ale baterka volaného KO. Sakr.. zkouším jestli už není v penzionu a za cca za 30min vidím jak se někdo škrábe s těžkým batohem (3kity, termoska, lyze a ve vsem spousta snehu) zespoda do prudkého kopce po kolena ve sněhu.
Toť vše! :) [sry za délku textu]