Filip Topol - Sakramiláčku - Dívka odjezdu (celá)

Описание: Filip Topol (fan page) FCB:
  / 133542440055601  

Ze sóloveho alba Sakramiláčku, rok 1995

Jseš dívka odjezdu
voníš cestou
jseš vlak, letadlo, loď a vítr
Přijelas a odjedeš
Prožili jsme spolu malé requiem
Listí padalo, slunce oslepovalo
a město to tiše hlídalo

Tehdy jsem se nemohl a ani nechtěl
s nikým domluvit
Byl jsem tak hluboko
A ty jsi kráčela
pohazovala hlavou a bravurně telefonovala
Asi jsi tam v těch ulicích měla křídla

křídla s úsměvem
Jak by bylo krásné tam položit tvář
Ale jsi dívka odjezdu

Prožili jsme spolu malé requiem
Až tady nebudeš
budu se vracet k těm tónům
k těm podivným harmoniím,
které padaly stejně jako tanec listu
Doufal jsem, že nebudu žít requiem
že ani nestihnu zapálit svíčku na svým vlastním hrobě
ne -- ne -- nestihnu
Ale zapálím jí tobě
Na tvý další svatbě
Ve tvým příštím městě
Ve tvým dalším telefonu
Ve tvým příštím requiem
Ve tvým příštím odjezdu

Začal jsem pít na dluh
všude kde to šlo
Dluhy se vznášely kolem mojí hlavy jako mouchy
a jako mouchy znamenaly a jako mouchy bzučely
Ale řekni mi:
co jsou dluhy proti tvým křídlům?
Proti tomu jak pohodíš hlavou?
Proti tomu jak odjedeš?
Proti tomu jak mi nerozumíš,
když se zmůžu něco říct před půlnocí ve zmrzlým metru
a ty řekneš: "Co?"
Pak přijede vlak.

Vždycky se najde nějakej snaživej blbec,
kterej ten vlak dokočíruje zrovna tam, kam nemá.

A ty asi odjedeš.
Pohodíš hlavou, usměješ se někam do země
a asi fakt normálně odjedeš.
Jseš dívka odjezdu.

Budu stát a křičet
Budu tě hledat
Budu se dívat
Pak si někde sednu a budu pít na dluh.
Ale jen tak, jen tak...
nebudou v tom pouta ani závaží.
Budu se koukat rovně a říkat si:
"Hej, mladej, ona fakt odjela."
A budu lapat tóny requiem.

Možná si pak dám jednu pěstí do brady
pučim si další peníze
a bez mluvení, bez domluvy,
ale s pohledem rovně
si koupím od nějakýho bezvýznamnýho obchodníka
se zaplaceným sociálním pojištěním
auto.
Pomalu se do něj posadím
nastartuju a rozjedu tu kovovou klec.
Možná si budu i pískat
Až se pořítím z města budu si pískat
píseň dívky odjezdu.
Krajina kolem se asi bude měnit
Možná okna toho auta zahalí tvoje křídla
Možná ne -- to by bylo příliš snadné.

"Jak to skončí?" "Co?"

Skončí to někde v nějakým městě
na zbytečným rockovým koncertě
kde bude vidět na hudebnících jejich nuda a úpornost.
V koutě.
Plnej špatnýho piva a špatnejch myšlenek
začnu si pískat naše requiem
Vyjdu ven před ten úžasnej klub
plnej sprejovejch nesmyslů
a aniž bych mrknul na svý unavený auto
odejdu na nádraží

A to bude můj odjezd.
Budu myslet na tebe
na tebe ve vlaku, v letadle, na lodi, ve větru
Budu přemýšlet, kde se navečeřím
jestli si nenatrhám zmrzlou kukuřici pro prasata
Budu snít o tom
jak by to bylo
kdybych položil svou tvář na dech tvých křídel.
Budu v rachotícím smradu vlaku
a začnu zpívat
začnu zpívat:
Byla to dívka odjezdu
Byla to dívka odjezdu
Byla to dívka odjezdu.

Filip Topol 1995