Komplexní trauma a jeho dopad na chování a duševní zdraví

Описание: Datum konání: 8.3.2021
Přednášející: Kaja Næss Johannessen, Ann-Karin Nielsen Bakken

Webinář byl realizován v rámci projektu Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným, reg. číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007038, hrazeného z prostředků Operačního programu Zaměstnanost.

Sumarizace webináře:
V rámci webináře na téma „Komplexní trauma a jeho dopady na duševní zdraví a poruchy chování“ svou expertízu a zkušenosti sdílely klinické psycholožky z norského Centra pro léčbu a profesionální rozvoj Østbytunet, Kaja Næss Johannessen a Ann-Karin Bakken. Svou prezentaci začaly stručným přiblížením norského systému péče v oblasti duševního zdraví a uvedly, že se v Norsku některé specializované služby zaměřují na problematiku traumatu, základní kompetence v problematice traumatu je ale považována za nutnost pro každého pracovníka v oboru péče o duševní zdraví (sestry, sociální pracovníci, psychologové a psychiatři). Po vysvětlení základních pojmů (komplexní trauma, toxický stres, nepříznivé zkušenosti v dětství atd.) se věnovaly korelaci mezi komplexním traumatem, somatickými nemocemi a duševními poruchami. Na základě poznatků vyplývajících z vědeckých studií poukázaly na spojitost nepřízně v dětství se zvýšeným rizikem depresí, drogové závislosti, sebepoškozování a sebevražedných pokusů, závislosti na alkoholu (přičemž se jedná kumulativní efekt – více nepřízně, větší riziko), či s duševním onemocněním (od poruchy kontroly impulzů, bipolární poruchy, posttraumatické stresové poruchy po psychotické poruchy). Dále se soustředily na předpokládané pojítko mezi nepřízní v dětství a duševními poruchami, a to mozkový a tělesný stresový systém. V rámci dysregulovaných stresových systémů a na ně navazujícího výskytu komplexních symptomů konstatovaly, že naše systémy péče v oblasti duševního zdraví mají tradičně potíže při identifikaci a léčbě těchto onemocnění (problémem se zdá být oddělení těla a mysli a nedostatek péče, která by se zaměřila na kořenovou příčinu). Jako faktory, které mohou vést k dysregulovaným stresovým systémům, charakterizovaly intrauterinní poškození (vážný stres a/nebo abúzus alkoholu či drog během těhotenství), narušení ranné citové vazby, trauma či dlouhotrvající, nepředvídatelný stres. Jako tři nejdůležitější potřeby pro lidi s dysregulovaným, senzibilizovaným stresovým systémem, byly charakterizovány: mírné dávky stresu, přestávky mezi dávkami stresu a pravidelná vztahová podpora (pocit sounáležitosti). Uvedly, že dysregulace stresového systému může vést také ke zvýšenému výskytu poruch chování, a na základě dat ze studie Světové zdravotnické organizace přiblížily situaci týkající se nepříznivé zkušenosti v dětství v České republice. Závěrem poukázaly na důležitou skutečnost, a to, že pokud máme poskytovat dobrou péči v oblasti duševního zdraví v dlouhodobém horizontu, musíme také pečovat o pečovatele (například klást důraz na reflektivní supervize, regulační přestávky během dne/směny). Po prezentaci zahraniční hostky odpovídaly na otázky účastníků.