Zoo Ústí nad Labem 2024

Описание: Motto: "Chceme - li žít, musíme udělat taková opatření, abychom chránili přírodu"
Heinrich LUMPE

V roce 1908 měl za sebou již 49 let svého života významný ústecký podnikatel a obchodník kovovým zbožím pan Heinrich Lumpe. Byl náruživým přítelem přírody a ptactva, uznávaným ornitologem nejen v Ústí nad Labem a v dalších městech, ale dokonce i daleko za hranicem, např. v některých italských krajích. Od obce Ústí nad Labem odkoupil na místě bývalé cihelny na svahu Mariánské skály pozemky, o kterých věděl, že jsou místem častého výskytu drobného ptactva a založil zde soukromou přírodní ptačí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Jeho záměrem bylo poskytnout ptactvu žijícímu na území města klid ke hnízdění a zabezpečení krmiva přes zimu, ostatnímu ptactvu nabídnout místo k odpočinku s dostatkem potravy při jarních a podzimních tazích. Inspirací k založení přírodního parku pro něj byla mimo jiné činnost amerického průmyslníka Henryho Forda z Detroitu, o kterém četl ve Vídeňských listech jako o nadšeném milovníku přírody.

Park se rozkládal na ploše 6 hektarů a dalo velikou práci než byl dotvořen ve vyvážené přírodní a umělecké dílo. K výstavbě bylo použito velké množství kamenů, mnohdy 30 - 40 q těžkých, z Duryňska bylo dovezeno 20 vagónů travertinu, vápence se zbytky zkamenělin, kterým bylo vytvořeno mnoho stovek úkrytů pro ptačí hnízda i umělé prohlubně s vodou. Sloužil i při budování pohádkové jeskyně a trpasličího hrádku, který se jako jediný zachoval až do dnešní doby. Během dalších let pan Lumpe obohatil prostor své rezervace o desítky ptačích budek, o srnčí oboru, bylo vysázeno mnoho stovek kusů jehličnatých a listnatých stromů, také okrasných keřů a květin a mnoho vzácných a neobvyklých rosttlin. Vybudoval celý systém kaskád a vodopádů, ve spodní části zdobilo malebné údolí jezírko s vodotryskem, přičemž využil vody tzv. Mariánského pramene. V roce 1914 se rozhodl otevřít park i pro veřejnost, neboť chtěl, aby sloužil všem příchozím, ale především mládeži, při výchově k lásce k přírodě.

Po 1. světové válce nastal rozmach průmyslu spojený s výkupem pozemků na stavbu továren, ale na obranu parku a jeho okolí se postavila široká veřejnost. Pan Lumpe pokračoval ve zvelebování parku v duchu tehdejší zahradní architektury i dobové módy. Z okolí Trutnova nechal dovézt zkamenělé kmeny pravěkých araukárií a postavit z nich kamenný les. Ve vybrané části parku byla udržována dobová zahradnická úprava (Růžová zahrada, Leknínové jezírko) a byly v nich rozmístěny nejrůznější pohádkové výjevy (Perníková chaloupka, Červená Karkulka, Krakonoš držící na ruce dívenku a jiné).

historie Lumpepark
Roku 1936 pan Lumpe zemřel, takže se ze svého bohulibého díla, kterému věnoval obrovské úsilí a nemalé finanční prostředky, těšil celých 28 let! Jeho potomci již přírodovědné sklony neměli, přesto však díky obětavosti hlavního zahradníka a dalšího personálu park dále existoval a udržoval si svoji úroveň. Pak přišla 2. světová válka, která změnila osudy mnoha lidí. Změnám se nevyhnul ani Lumpepark. Po válce přešel do vlastnictví Československé republiky. V té době se z ptačí rezervace stává zookoutek, kde mohli obyvatelé Ústí i návštěvníci z jiných měst trávit své volné chvíle. Úroveň v té době nebyla nijak vysoká, neboť pro Ústí bylo v té době důležitější obnovit a uvést do chodu válkou poničený průmysl a chod města. Postupně však byly budovány nové klece a výběhy a rozloha zoologické zahrady se začala zvětšovat. Největšího rozmachu dosáhla v 70. letech, kdy se rozrostla na dnešních téměř 30 ha. Začaly se stavět nové pavilony, které byly přístupné i návštěvníkům, od kterých byla zvířata oddělena ne klasickými mřížemi, ale modernějším sklem. To je pavilon šelem a pavilon exotária, kde byly umístěny vzácné druhy zvířat. V horní části ZOO byly vybudovány velké výběhy pro nosorožce, žirafy, slony, zebry a antilopy, ale to už je zcela jiná kapitola ze života ústecké zoologické zahrady.