Krkavcovití v ČR, 5 Crows in the Czech Republic

Описание: Všichni krkavcovití, jsou velmi inteligentními ptáky. Sojka obecná (Garrulus glandarius) je určitě náš nejhezčí krkavcovitý, straky obecné (Pica pica) patří mezi nezaměnitelné druhy. Většinou jsou ale problémy s rozlišením dalších druhů patřících do této čeledi a těm se věnuji ve svém videu.

Kavka obecná (Corvus monedula) je náš nejmenší krkavcovitý pták. Je velmi společenský, často bývá součásti hejna. Naši ptáci jsou stálí nebo přelétaví, jen malá část populace táhne do střední a jižní Francie. Páry se tvoří již na podzim a přetrvávají zřejmě po celý život. Kavky jsou všežravé, u dospělců převládá rostlinná složka - obilí, kukuřice, ovoce i různé bobule. V potravě mláďat převažuje živočišná složka - hlavně hmyz, jeho larvy a kukly, měkkýši, červi a další bezobratlí.

Havran polní (Corvus frugilegus) a Kavka obecná (Corvus monedula) tvoří v zimě velká hejna, která se vracejí na pravidelná zimoviště. Dospělí havrani mají bělavou lysou kůži při kořeni zobáku a na bradě, mladí ptáci mají kořen zobáku opeřený. Typickým odlišovacím znakem jsou tzv. kalhotky - pera kryjící z boku nohy. Havrani jsou velmi společenští ptáci hnízdící v koloniích. Naši havrani odlétají v září až říjnu do střední a jižní Francie a jsou nahrazeni tisícovkami havranů z Polska a Ruska. Přes den hledají potravu na polích, loukách nebo přímo ve městech, večer pak odlétají na společná nocoviště.

Vrána šedá (Corvus cornix) žije v otevřené krajině, ale také proniká do městských aglomerací. Je stálým případně potulným druhem. Hnízdí jednotlivě, páry jsou trvalé, mláďata se potulují po okolí s rodiči do zimy. Mladí dospívají teprve až ve třetím nebo čtvrtém roce života. Jsou všežravci, v hnízdní době dávají přednost živočišné potravě. Ve velkém plení ptačí hnízda, rády vypíjejí ptačí vejce. Rostlinou složku potravy tvoří zrní, semena, plody ovocných a lesních stromů.

Vrána černá (Corvus corone) je snadno zaměnitelná s mladým havranem. Má masivní vysoký zobák, který je v horní polovině trochu zahnutý, chybí prodloužená pera na bocích, tzv. kalhotky. Je stálým nebo potulným druhem. V Čechách převažují černé vrány, na Moravě šedé. V pásmu na rozhraní se objevují smíšené páry a kříženci v nejrůznějších barevných mezistupních. Vrány uzavírají manželství na celý život, partnery mění jen pokud dojde k úhynu protějšku.

Krkavec velký (Corvus corax) je naším největším pěvcem, který dosahuje velikosti káněte. Je skvělý letec, výborně a dlouho plachtí, dokáže využívat vzestupných vzdušných proudů. Typická je jeho letová silueta s výrazně klínovitým ocasem, krajní rýdovací pera jsou asi o 5 cm kratší než prostřední. Typický je také jeho hluboký hlas, kterým se často ozývá i za letu. Na území naší republiky byl krkavec ve středověku běžným druhem. Byl však neustále pronásledován a v polovině 19. století byl u nás zcela vyhuben. Poprvé na našem území opět zahnízdil v 1968 v Hukvaldské oboře. V posledních letech se hodně rozšiřuje. Je stálým nebo potulným ptákem. Páry žijí v pevném manželském svazku po celý život.
Často létá v párech, vysoko a rozhodným letem. Samice letí před samcem, který se na ni často snaží zapůsobit obraty přes hřbet s částečně složenými křídly, podle toho jej lze ihned poznat i na velkou vzdálenost. V letu často předvádějí další vzdušné roje, včetně prudkých obratů, pádů a kolébavého letu. Od ostatních krkavcovitých ptáků za letu se liší klínovitým ocasem, Havran polní (Corvus frugilegus) má ocasní pera mírně zaoblená a Vrána černá (Corvus corone) má hranatě zakončený ocas.